Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Džbánově - Ústí nad Orlicí
Spasitel přijíždí ... 5. 4. 2020
Píseň: Ez 189
Když se blížili k Jeruzalému, k Betfage a Betanii u Olivové hory, poslal dva ze svých učedníků
a řekl jim: "Jděte do vesnice, která je před vámi, a hned, jak do ní vejdete, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte!
A řekne-li vám někdo: 'Co to děláte?', odpovězte: 'Pán je potřebuje a hned je sem zase vrátí.'"
Vyšli a na rozcestí nalezli oslátko přivázané venku u dveří. Když je odvazovali,
někteří z těch, kteří tam stáli, jim řekli: "Co to děláte, že odvazujete oslátko?"
Odpověděli jim tak, jak Ježíš přikázal, a oni je nechali.
Oslátko přivedli Ježíšovi, přehodili přes ně své pláště a on se na ně posadil. 8 Mnozí rozprostřeli na cestu své pláště a jiní zelené ratolesti z polí.
A ti, kdo šli před ním i za ním, volali:
"Hosanna!
Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově, požehnáno buď přicházející království našeho otce Davida. Hosanna na výsostech!"
Ježíš vjel do Jeruzaléma a vešel do chrámu. Po všem se rozhlédl, a poněvadž již bylo pozdě večer, odešel s dvanácti do Betanie.
[Mk 11, 1–11]
Sestry a bratři, dnes jsme uváděni do předvelikonočního dění. Ježíš vjíždí do Jeruzaléma, přijíždí na malém oslu, oslátku. Neznalý člověk by si mohl říci, proč to, proč vjíždět na oslu, nebyl po ruce jiný, potažmo důstojnější, dopravní prostředek? Ježíš si vyžádal právě to malé oslátko. Není to žádný bojovník na statném koni, ani nevjíždí nějaký římský císař se svojí družinou. Vjíždí zaslíbený Mesiáš, tak, jak zněla proroctví.Milí v Kristu, přesto, anebo právě proto, v něm mnozí toho zaslíbeného Krále poznali. Hodí přes oslíka své pláště, aby se na ně mohl posadit. Další rozprostírají pláště a ratolesti z polí, jako by vjížděl někdo mocný a slavný.
Co se mi, sestry a bratři, zdá důležité, že lidé jej oslavují, chválí, zpívají. Nezapomenu na slavný muzikál Jesus Christ Superstar. Tam ta radost a naděje přímo čiší, tryská z písně, kterou zástup zpívá Ježíši beroucímu se na oslátku. Lidé vložili svou víru a naději do známého potulného proroka a kazatele: „Hosanna! Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově, požehnáno buď přicházející království našeho otce Davida. Hosanna na výsostech.“
Jistě, můžeme se zamýšlet nad tím, co přesně mysleli tím přicházejícím královstvím otce Davida, jestli se náhodou malinko nezmýlili, ale tím bych se teď netrápil. Ježíš si patrně onu chvilku „užil“, vždyť jim nebránil, aby už byli zticha a že to uslyší Římané či přinejmenším jejich donašeči. Tak si, drazí, myslím, že je dobré si čas od času zazpívat, vyjádřit naši naději a radost. Křesťanství je přeci také radostné a nadějné náboženství. Ta naděje je přeci naprosto konkrétní, ta naděje je ztělesněná v Ježíši z Nazareta.
Na Květnou neděli, milí křesťané 21. století, slavíme Ježíšův vjezd do Jeruzaléma. Bohužel v tyto dny by takové srocování zpívajícího a chválícího davu nikdo nepovolil. Což je velká škoda. Škoda je to proto, že by to mnohým pomohlo, mnozí by si připomněli, že i pro ně, pro jejich záchranu, přijíždí Král na oslu. Třeba by se nám všem zvedla nálada, třeba bychom se mohli na sebe usmívat, asi by se nám všem ulevilo, kdybychom si zazpívali, že pro nás přijíždí Spasitel. Viry by od nás prchaly závratnou rychlostí. To je má naděje i přesvědčení.
Přátelé v Kristu, takto budeme muset ještě nějakou dobu vydržet. Navrhuji proto, abychom si všichni zazpívali, byť každý na jiném místě. Navržené písně v této pobožnosti jsou, ale víte co, zazpívejte si píseň, která vám udělá radost, a myslete na to, že ten Spasitel nás v tom nenechá, že za námi přijíždí (třeba na oslu)!
Modleme se:
Otče, ty jsi za námi poslal svého drahého Syna. Děkujeme Ti za něj.
Chválíme Tě, že pro nás přijel takto pokorně, dobývat spíše naše duše a srdce
než naše města. Prosíme, zaháněj od nás zlé viry, dej nám radost a naději,
abychom Tě jednou mohli opět společně chválit a zpívat Ti. Amen.
Píseň: Svítá 74
Ladislav Havelka, farář