Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Džbánově - Ústí nad Orlicí

logo Českobratrské církve evangelické
farnost Džbánov

Velikonoce 2020       
Džbánov – Ústí nad Orlicí

Sestry a bratři,
vážení přátelé,

přicházejí Velikonoce a tak nám dovolte pozvat vás na všechna (nejen) sváteční sborová shromáždění. Připravili jsme pro vás přednášku odbornice na trénování paměti, farářky Naimanové v Ústí, ovšem i starozákonní zvěstné vyprávění o vysvobození izraelského lidu z Egypta. S tímto tématem k nám přijede  učitel na katedře Starého zákona Evangelické teologické fakulty br. doc. Petr Sláma. Další chystaný program je v závěru tohoto dopisu.

Drazí, věříme, že křesťanský sbor poskytuje dobrou příležitost k vytváření společenství lidí. Přejeme si totiž, abychom vycházeli posíleni a povzbuzeni. I z tohoto důvodu jsme po rodinných bohoslužbách, které jsou jednou za dva měsíce ve Džbánově, zavedli novinku - posezení při kávě a čaji.

Sestry a bratři, rozesíláme také informace o podpoře našeho sboru, která se týká vlastně každého z nás, leták 5% a hlavu vzhůru a rovněž i informace o Jeronýmově jednotě.

Na závěr nám dovolte popřát vám nadějeplné a radostné svátky a vše dobré od našeho Pána Ježíše Krista i jeho Otce.

Vaší Ladislav Havelka a Hana Lásková

 

K zamyšlení:

Prvního dne po sobotě, za časného jitra, přišly k hrobu s vonnými mastmi, které připravily.
Nalezly však kámen od hrobu odvalený.
Vešly dovnitř, ale tělo Pána Ježíše nenašly.
A jak nad tím byly bezradné, stanuli u nich dva muži v zářícím rouchu.
Zachvátil je strach a sklonily se tváří k zemi. Ale oni jim řekli: "Proč hledáte živého mezi mrtvými?
Není zde, byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji,
že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát."
Tu se rozpomenuly na jeho slova,
vrátily se od hrobu a oznámily to všecko jedenácti učedníkům i všem ostatním.
(Lk 24,1-9)

Vážené sestry a bratři, milí přátelé,
Velikonoce jsou zcela zásadní křesťanské svátky. Proč? Protože se to tak říká v křesťanském prostředí? Protože se probouzí příroda ze zimního odpočinku, nebo dokonce protože máme v kalendáři napsané volno? Otázka je, jestli nám mohou dát tyto svátky i něco jiného, zásadnějšího, dobrého pro život?

Velikonoce, jak já jim rozumím, jsou plné naděje. Jistě Ježíš prochází vším možným utrpením, zkouškami, opuštěností, vede vnitřní zápasy, ostatní učedníci to vzdávají a zrazují, to si připomínáme hlavně na Velký pátek, ale pak se něco stane, ono nám to vy-vstane. Ježíš je vstat. Kristus je vzkříšen. To je dobrá zpráva, dokonce velmi dobrá zpráva. Bůh si svého věrného vybral a dal mu nový život.

Sestry a bratři, ono se to týká i nás. Jsme jako věrné ženy a znovu-uvěřilí učedníci, kteří poznají, že Kristus žije. Neseme dál radostnou zvěst, že Bůh Ježíše vyvedl z hrobu. Co to znamená pro nás? Tolik, že Bůh vyvádí i nás z beznaděje temné díry (hrobky, deprese, fatalismu a poraženectví) směrem k naději nového života. Kristus vstává, je uváděn do nového života také pro nás. Ano, má to smysl, je v tom naděje! Věřím, že Kristus i nás zde chce mít, že jsme a máme být dobrým svědectvím pro všechny lidi, hlavně pro lidi v našem okolí, pro naše bližní.

Představme si ještě život bez naděje. Beznadějný život znamená, že nemá smysl se o něco snažit, protože po nás přijde potopa, nebo naopak sucho, klimatická změna, miliony přesídlenců, stěhování národů, ale i různé globální nemoci (viry) - prostě velká pohroma a možná i zkáza. Kdybychom neměli naději, k čemu bychom dospěli? K poraženectví nebo k panice? K beznadějnosti našeho snažení, ne-víře? Propadli bychom se do deprese, nebo naopak k vymačkání života jako pomeranče, roztočení veletoče spotřeby a slastí, dokud máme ten krátký čas ještě, ještě dnes?

Ovšem máme i menší starosti. Konkrétně, co náš evangelický sbor, jakou má budoucnost? Obstojíme v turbulencích současného světa? Vyrovnáme se s krátícími se příspěvky od státu? A není to náhodou tak, že cítíme nedostatek z toho důvodu, že máme málo naděje? Otázka může pak znít takto: jak a kde získat naději?? Jak se napijeme se ze studny věčného života?

Milí přátelé v Kristu, Velikonoce končí Vzkříšením. To, co se zdálo zhola nemožné a beznadějné, je uvedeno v život. Je to život třeba jiný – Krista také nejdříve nepoznali - ale život.Nazveme jej třeba životem oslaveným, vzkříšeným, životem v lásce. I Ježíš přece říká: Hledejte nejprve království nebeské... .

Ladislav Havelka, farář

Kontakty na sbor:

Farní sbor Českobratrské církve evangelické ve Džbánově – Ústí nad Orlicí, Voděrady - Džbánov 4, 566 01 Vysoké Mýto
telefon.: 732 657 349
e-mail: dzbanov@evangnet.cz , web: http://dzbanov.evangnet.cz
Číslo sborového účtu: 191899273/0600